Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Dobové názory na zdravou výživu


 

Pokrmy měly i ve středověku všestrannější působení na lidký organismus něž pouze zasytit. Zde je několik nanejvýš zajímavých citací z díla Hildegardy von Bingen (1098-1179), zejména ze spisů Causae et Curae a Physica. Stejnou problematikou se zaobírá také straší text známý jako Epistula Anthimi, jehož kompletnímu překladu je věnován samostatný odkaz.


Člověk by neměl spát ihned po jídle, dokud chuť, šťáva a vůně jídla nedojdou na místo určení. Raději by se měl po jistou dobu po jídle spánku zdržet, aby se nestalo, že pro tento spánek uskutečněný ihned po jídle, budou chuť, šťáva a vůně potravy dopraveny na jiná, nepříslušná místa v těle, protože tak by se jako prach rozpýlily v cévách. Jestliže však člověk před spánkem po jídle trochu posečká a pak teprve na hodinku ulehne, jeho maso a krev se tím posílí a on z toho bude zdráv.

Na noc může člověk jíst stejná jídla a pít stejné nápoje, které přijímal přes den, pokud chce. Jen by měl jíst natolik včas, aby před ulehnutím stihl vykonat svou procházku.

Když jest člověk ráno ještě lačný, má nejprve sníst něco, co pochází z plodů a z mouky, protože to jest suchá strava, která mu dodá zdravou sílu. Mimo to by měl nejprve pozřít teplý pokrm, aby se rozehřál jeho žaludek a střeva a nikoliv pouze něco studeného. Kdyby jako první jedl pouze studenou stravu, podchladil by svůj žaludek natolik, že by se ani následnými teplými pokrmy nezahřál. Proto musíme nejprve jíst jídlo teplé, aby se žaludek a střeva prohřály. Když bedeme jíst potom studené, pak již žaludek a střeva tuto stravu přemohou.
Při prvním jídle by také měl vyloučit ovoce a jiná šťavnatá a tekutiny obsahující jídla jako zeleninu, protože by v něm vyvolávala hnilobné látky, hleny a neklid jeho šťáv. Může je však jíst potom, když už pozřel pořádnou stravu. Pak mu přinesou více zdraví než slebosti.
Pro tělesně zdravého člověka jest dobré a zdravé pro lepší trávení, když snídani vynechá až do dopoledne nebo k poledni.
Pro nemocné, chravé a tělesně schátralé jest dobré a zdravé ráno snídat, aby získali alespoň ze stravy síly, kterých jinak postrádají
.

Tak jako v sýru, jenž jest lisován v kádi se vytvářejí stále nové sraženiny mléka dokud není hotov, tak musíme i dítěti a mladému člověku pilně zajišťovat jídlo a pití dokud nedospějí do zralého věku. Jinak by dítě a chlapec nemohli růst, nýbrž by zahynuli. Avšak i starci a na silách zchátralému člověku musí býti jídlo a pití dodáváno často, poněvadž když krev a maso v takovém člověku ubyly, musíme mu s nimi pomoci odpovídající potravou.
Neboť člověk jest jako země. Kdyby země měla příliš mnoho vlhkosti, trpěla by tím. Dostane-li vlhkosti málo neb vůbec žádnou, nemůžeme z toho čekat nižádný přínos. Má-li však země vhodný a přiměřený obsah vlhkosti, je to pro ni dobré. Tak tomu jest i u člověka.
Trpí-li bohatým meb příliš bohatým obsahem nevázané vlhkosti, zajména v oblasti očí, uší, nosu a úst, má z toho víc trápení než zdraví. Jestliže naopak nemá v oblasti údů přiměřené množství neb žádnou tekoucí vlhkost, jest to po něj nebezpečné. Jestliže jest jeho obsah vlhkosti omezen na právě potřebné množství, pak mu to slouží ku zdraví
.

Pijeme-li hodnotné a silné víno, oživuje nám nadmíru tkáňové cesty a krevní oběh a strhává na sebe šťávy a všechno vlhké, co se volně v člověku nachází, podobně jak to činí projímavé nápoje a tím někdy způsobuje, že moč jest vyloučena ještě dříve, než vyzraje.

Chce-li tedy člověk pít hodnotné a silné víno, měl by ho mísit s vodou, aby se jeho síla a horkost poněkud zeslabily a vyrovnaly. I jmenované hunsrücké víno je dobré temperovat vodou, aby se vodou zeslabila a zředila jeho kyselost a ostrost. Tak jako jest krev bez vlhkosti suchá a neteče, tak také víno vypité bez ředění vodou rozběsní člověka, sníží zdraví jeho těla a přinese smyslné choutky. Každé jídlo a každý nápoj má být požit v úctě, ve vzájemné vyrovnanosti a s mírou. Pak nebude člověk oslaben křížícími se šťávami, které jsou v nich obsaženy, a jeho přirozenost nebude přestoupena zneužitím smyslné rozkoše. Tak jako škodí plodnosti země, když slunce žhne příliš ostře, aniž by byla temperována vzduchem a rosou, tak také člověk bude poškozen, co do tělesného zdraví, a bude vydrážděn ke smyslnosti, když na sebe nemírně strhá teplo z jídel a nápojů. Je-li jeho tělo zdrávo, nechť dbá na to, aby, jak bylo popsáno, při zdraví zůstal. Je-li oslaben, jest třeba, aby se rozumnou a přiměřenou konzumací masa zotavil. Ten však ať nepije žádného vína, k němuž by nebyla přimísena voda.

Obilní druh pšenice člověka rozehřívá a je tak plnohodnotným druhem obilí, že nepotřebuje žádné doplňující látky. Jestliže připravíme správně pšeničnou mouku, pak chléb z této mouky bude pro zdravé i nemocné jen dobrým a povede ke tvorbě správného masa a správné krve. Když však mlynář dřeň ze zrn, tedy krupici, z mouky odseje, a když pak ze zbylé nejjemnější mouky upečeme chléb, pak bude tento působit na člověka méně příznivě a bude jej méně posilovat, než kdyby byl chléb upečen ze správné, plné mouky.

Obilní druh žito také ohřívá, avšak méně než pšenice. Zato však má mnoho jiných hodnot. Zdraví lidé mohou jíst žitný chléb s užitkem a on z nich udělá silné lidi. Také by měl být denním chlebem těch, kteří mají sklon k většímu nasazování tuku, protože je sice učiní silnými, přitom však jejich tukové tkáně zredukuje. Lidem s vychlazeným žaludkem a od toho zeslabeným se žitný chléb nedoporučuje. Jejich žaludeční slabost jim nedává dost sil k tomu, aby dobrým trávením plně využili hodnoty tohoto chleba. Došlo by u nich k bouřlivým trávicím projevům, protože jejich trávení se s ním nedokáže vypořádat.

Obilní druh oves ohřívá chuťové nervy a čichový smysl. Zdravému člověku bude ovesné jídlo k potěšení a ku zdraví. Oves dodává člověku radostnou náladu a čistou a světlou otevřenost. Jeho pokožka zkrásní a maso nabyde jadrného zdraví. Lidé, kteří mají jen málo a jen někdy málo tepla, stravou z ovsa neutrpí, když ji požijí v podobě chleba nebo moučných vloček. Pakliže však jsme velmi nemocní a chladní, pak se oves k výživě nehodí, protože vyžaduje řádné prokrvení k dobrému trávení. Kdyby někdo takový svůj požil ovesný chléb nebo vločky, přivodí si zahlenění a nedodá žádné síly, protože je příliš vychlazený.

Obilní druh ječmen obsahuje chladivé působení, které vyznívá mrazivěji a způsobuje větší oslabení než předcházející druhy obilovin. Ječmen požitý ve formě chleba nebo stravy připravené z jeho mouky poškozuje zdravé a vychlazené lidi, protože v ječmeni nejsou obsaženy hodnoty, které se nacházejí v ostatních zrnitých plodech.

Konopí je teplé, a pokud vzduch není ani teplý ani studený, roste a taková je i jeho podstata, a jeho semeno obsahuje léčivou sílu a je pro člověka zdravé jej pojídat. Pomáhá žaludku tím, že jistým způsobem z něj odstraňuje sliz, takže trávení je snadnější. Ale ten, kdo je nemocen v hlavě a má prázdný mozek, a poté jí konopí, snadno dostane bolesti hlavy. Tomu, kdo má zdravý rozum a mozek plně při vědomí, to ovšem neuškodí. Byl-li ovšem vážně nemocen, může dojít k bolestem břicha. Tomu, kdo je nemocen jen přiměřeně, nemůže uškodit vůbec.

Hovězí: Maso není pro svou chladnost vhodné pro chladného člověka, je však vhodné pro teplého.

Celer: Syrová se tato zelenina pro člověka nehodí. Je-li uvařená sice neškodí, avšak vyvolává nestálou mysl, protože její zelená část někdy člověka zraňuje, jindy jej činí smutným z vrtkavosti.

Na zemi rostoucí houby, jedno jaké, jsou člověku při jedení poněkud škodlivé, poněvadž v něm vytvářejí hleny a pěnu. Ale houby, které rostou na suchých místech, jsou o něco lepší, než ty, které rostou na vlhkém vzduchu a z vlhké půdy a které v člověku, jenž je jí, probouzejí zlé šťávy. A ty houby, které rostou na stojících nebo i ležících stromech, jsou pro člověka trochu lepší a pozřeny škodí méně.

Pivo nechává narůstat masové partie člověka a silou a dobrotou této obilné šťávy dává i pěkné zbarvení v obličeji. Čistá voda naproti tomu člověka oslabuje a někdy vede, není-li člověk zdráv, ke tvorbě hlenů v oblasti plic, protože voda obsahuje vady a nemá velkou hodnotu. Je-li však člověk v jádru zdráv, nebude mu vadit, když se vody také někdy napije.

Chmel: Nechává v člověku narůstat melancholickou látku a vede k smutnému rozpoložení a zatěžuje vnitřnosti. Avšak jeho hořké látky odstraňují hnilobné látky v nápojích, ke kterým je přidáván, čímž se stávají trvanlivějšími.

Jestliže někdo žvýká plástve medu i s voskem, pak ony v něm vzbouří melancholickou látku, čímž ho poškodí a vyvolají těžkopádnost a nechají vzrůst melancholii.

Citrusy: Jedení plodu tohoto stromu uklízí v člověku horačnaté látky.