Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Trávící ústrojí

21. 12. 2012

Trávicí ústrojí

Přijatá potrava musí být rozštěpena

Živiny přijímané potravou nejsou přítomny v takové formě, aby mohly být organismem okamžitě využity. Jsou vázány ve složitých strukturách a sloučeninách a tělo musí uplatnit celou řadu mechanismů, aby se pro něj staly použitelnými.

Trávící ústrojí

Rozklad potravy znamená především zmenšování částic

Aby mohla být přijatá potrava v těle využita pro jeho energetické a látkové potřeby, musí být nejprve polknuta, rozštěpena, vstřebány potřebné živiny a nakonec nevyužitý podíl vyloučen. Trávicí ústrojí je velice důmyslný systém. Rozhodující částí, ve které probíhá proces vstřebávání živin, je střevo. Ve své podstatě se jedná o jakousi částečně propustnou přepážku, která odděluje vnější prostředí od vnitřního těla. Pokud bychom nějakým způsobem dostali potravu přímo do střeva, asi by si z ní tělo mnoho živin nedokázalo vzít. To proto, že potřebné látky jsou vázány v takových strukturách, jejichž velikost a vlastnosti jim znemožňují přestup přes střevní stěnu do krve.

Střevu je předřazeno několik stupňů

Proto je střevu předřazeno několik dalších stupňů zabezpečujících postupné a hlavně vysoce organizované rozkládání potravy až na formy využitelné. Všechny tyto předstupně vyžadují pro svoji činnost energii, kterou jim musí tělo dodat ze svých zásob. Pokud strava obsahuje i látky nežádoucí, nebo je strava nevyvážená, znamená to další, poměrně značný výdej energie na jejich přeměnu a vyloučení.

Nepotřebné látky musí být vyloučeny

Látky, které tělo z potravy nechce přijmout, musí být vyloučeny. To znamená uvedení do činnosti celého vylučovacího systému, který samozřejmě spotřebovává nezanedbatelné množství zásobní energie. Jen pro srovnání. Energeticky nejnáročnější reakcí v těle je tvorba spermatu. Druhou v pořadí je likvidace čpavku a jeho přeměna na močovinu. Tato činnost je téměř 3x energeticky náročnější, než tvorba svaloviny.

Čpavek vzniká v důsledku nadbytečného příjmu bílkovin

Přijme-li tělo bílkoviny s nevyváženým zastoupením jednotlivých aminokyselin, jsou všechny nadbytečné aminokyseliny přeměňovány na jiné sloučeniny, aby je tělo mohlo využít jinak. Při těchto přeměnách právě čpavek vzniká. Stejný stav nastane při nárazovém nadbytečném příjmu bílkovin. Známý je stav po zkonzumování například hrachové nebo čočkové kaše. Produkce čpavku je tak vysoká, že část ani tělo nestačí na močovinu přeměnit a v podobě plynů odchází z těla ven (plynatění).

Složky potravy jsou velice rozdílné

Potrava obsahuje složky s velice rozdílnými fyzikálními a hlavně chemickými vlastnostmi. Aby mohl celý systém efektivně pracovat, jsou jednotlivé části trávicího ústrojí specializovány vždy na určitou činnost a také na rozklad určité části potravy.

Největší práci má tělo se zpracováním bílkovin. Logické by tedy bylo začít s rozkladem právě této složky. Působení enzymů, zajišťující jejich rozklad však vadí škroby a tak musí zahájit proces trávení nejprve s nimi. Přijatá potrava je nejprve rozmělňována v ústech, přičemž dochází k jejímu zvlhčování slinami. Sliny obsahují enzym, který škrob rozkládá. Tím se bílkoviny obnaží a zpřístupní se působení žaludečních enzymů. V žaludku tedy probíhá rozklad bílkovin, ve dvanácterníku pak probíhá rozklad tuků.

Rozklad potravy probíhá i ve střevě

Do tráveniny se ve dvanácterníku vylučuje celá řada dalších enzymů, pod jejichž účinkem pokračuje další rozklad bílkovin a škrobů. Ve střevě žijí různé bakterie, které svými výměšky napomáhají rozkladu tráveniny. Některé z těchto baktérií produkují životně důležité látky. Samozřejmě, nezanedbatelný podíl živin použijí pro pokrytí svých životních potřeb.

Hlavní fáze vstřebávání živin probíhá v tenkém střevě

Trávenina postupuje tenkým střevem, je obohacována o další enzymy produkované speciálními buňkami umístěnými ve střevní sliznici. Postupně jsou z ní odčerpávány živiny do krve. Na tomto místě je nutno zdůraznit jednu velice důležitou skutečnost. Délka střeva a velikost povrchu střevní sliznice jsou uzpůsobeny určité rychlosti pohybu tráveniny, která zajišťuje dostatečný čas pro vstřebání a využití živin v trávenině obsažených. Pokud dojde z jakýchkoliv důvodů ke zrychlení pohybu tráveniny (průjem), znamená to vždy výrazně sníženou využitelnost všech živin a hlavně velkou ztrátu vody.

Tlusté střevo zajišťuje především resorpci vody

Nakonec se trávenina dostává do tlustého střeva, kde se zahušťuje a přítomné bakterie využijí živiny, které tělo nevstřebalo. Obsahuje-li potrava obtížněji rozložitelné složky (týká se to především některých rostlinných bílkovin a vlákniny), dostává se do tlustého střeva více živin, než je žádoucí. Pro přítomné bakterie to znamená, že jsme jim předložili švédský stůl plný dobrot. Rychle se začnou množit a výsledkem jsou obvykle plynatost, průjem, v některých případech (zvláště u starších osob) naopak zácpa. Velmi známým případem je konzumace luštěnin nebo zvýšeného množství sóji.